| Rozsah možného využití lyže a její vlastnosti závisejí na její geometrii, zvolených materiálech a různých technologických postupech. | 
  | 
          ||||
  | 
          ||||
  | 
          ||||
  | ||||
Geometrie lyže
Šířka špičkyČím je širší – v poměru k šířce středu lyže – tím více lyže v oblouku točí; čím je užší, tím je točivost menší.
Šířka střední části lyže
          Čím je užší, tím rychleji lze překlopit lyži z jedné hrany na druhou; 
          čím je širší, tím je lyže vhodnější pro vysoké rychlosti, ovladatelnější 
          mimo sjezdovku a umožňuje extrémnější náklon v oblouku. 
        
Šíře patky:
          Čím je širší – v poměru k šířce středu lyže –, tím lépe lyže drží stopu 
          na konci oblouku a poskytuje oporu v zavřených obloucích; čím je užší, 
          tím snadněji může lyže klouzat.
        
Poloměr oblouku
          Čím je poloměr menší, tím kratší řezané oblouky umožňuje; čím je poloměr 
          větší, tím delší jsou oblouky.
        
Výška špičky
          Čím více je špička lyže zvednutá, tím více se lyže hodí pro jízdu v 
          neupraveném terénu; s nižší špičkou se prodlužuje účinná délka hrany, 
          a lyže tudíž na hranách lépe drží.
 
Plocha dotyku s podložkou 
          Čím je plocha, kterou se lyže dotýká sněhu, širší – v poměru k její 
          délce –, tím lépe lyže nadnáší v hlubokém a měkkém sněhu a poskytuje 
          lepší stabilitu při rychlé jízdě v neupraveném terénu.
 
F-index 
          Plocha dotyku s podložkou značně ovlivňuje jízdní vlastnosti lyže. Čím 
          je F-index vyšší, tím je lyže vhodnější pro jízdu mimo upravené tratě 
          a v hlubokém sněhu.




